Jistě ho většina z Vás dobře zná. Nejdříve zazářil v roli strážmistra Cruchota, poté v roli Jirky z doby socialistické a později pak v roli Francka ve hře Láska na horách. Nyní ho můžete vídat v roli pana doktora Bohouška Kudrny. Také Vy, co ho znáte, jistě dobře víte, že je s ním velká legrace a nejinak tomu pak je i v zákulisí. A pokud jste stále nepřišli na to, o kom je řeč, velice ráda Vám to napovím. Je to přece náš Jirka Drda.

 

Jak dlouho jsi členem Divadelní SPONY?

Od začátku.

 

Jak ses dostal ke hraní divadla?

Chtěl jsem hrát divadlo, tak jsem se přihlásil do dramatického kroužku na ZŠ. Moje první hra byla Kleopatřina cesta za štěstím, kde jsem ztvárnil roli piráta. Od té doby hraji. Na ZŠ jsem si ještě zahrál ve hře ,,Čarodějky”, která vznikla o rok později.

 

Proč ses dal na hraní divadla?

Protože mě to baví. Můžu ze sebe dělat někoho jiného, než doopravdy jsem. Je příjemné na chvíli zapomenout na svou životní roli, zapomenout na své starosti a prožít život někoho jiného.

 

Máš nějakou vysněnou roli, kterou by sis chtěl zahrát?

Nemám. Nikdy jsem nad tím nepřemýšlel. Bavila mě každá postava, kterou jsem hrál. Nejvíce mě bavila role Jirky v představení Víc než osud.

 

Proč?

Role Jirky byla názorná ukázka toho, jak se člověk dokáže rychle změnit. Z hodného kluka na kriminálníka. A to mě na tom bavilo.

 

A něco, co bys nikdy nechtěl hrát nebo se toho bojíš?

Nebojím se ničeho. Mám rád výzvy.

 

Pověz čtenářům nějakou zajímavou či vtipnou historku ze zkoušek či samotných představení.

Takových historek je spousta. Nejvíc se bavíme při představení, když někdo něco pokazí. Například já u hry Láska na horách při scéně v okně zapomněl text. Chtěl jsem po nápovědě, aby mi napověděla. Tak jsem se z okna vrátil dolů směrem k zákulisí k nápovědě. Na zemi však ležely vdolky, kterých jsem si nevšiml a šlápl do nich. Nápověda chytla záchvat smíchu a už nebyla schopna mi napovědět. Já ho vzápětí chytl taky, tak jsem se schoval. Chudák Lucka zůstala sama na scéně a nevěděla, co má dělat. Nakonec jsem se ale chytil a scénu jsme dohráli.

 

Jak to vypadá v zákulisí během představení?

Jak kdy. Záleží na tom jaká je nálada. Většinou se to odvíjí od premiéry. Když dopadne dobře, tak je pak na představeních nálada dobrá. Ale v klučičí šatně je nálada vždy skvělá. Většinou při představeních panoval v zákulisí chaos. Ale teď díky tomu, že máme více kulisáků, se o kulisy nemusíme tolik starat a máme tak čas na srandičky.

 

Baví tě ještě naše současné představení, když už hrajeme několikátou reprízu?

Myslím, že každý herec si užije premiéru na 120 % a s dalšími reprízami nadšení klesá a už je to spíše jako povinnost. Na druhou stranu je každá repríza originální. Nikdy není zahraná stejně jako ta předchozí a pro nás je to příjemné zpestření. A pak se všichni sejdeme na pivu a smějeme se až do rána.

 

Tvoje plány na léto?

V prvé řadě chci co nejvíce trávit čas se svou přítelkyní. Ještě přemýšlíme, jestli si zajedeme někam na dovolenou, ale necháváme tomu volný průběh. Jinak ale asi jak všichni ostatní – zahrádky, koupaliště, grilovačky… Na závěr chci poděkovat všem našim fanouškům, protože kvůli nim to děláme a dali jsme se zpátky do kupy. A budeme dělat vše pro to, aby jsme je nezklamali.

 

Aneta Kovářová