Kdo přijal pozvání na závěrečné představení Poslední výkřik v podání Divadelní SPONY v sobotu 17. června v zuberském Klubu, nelitoval. Náramně si užíval dvouapůlhodinovou detektivní komedii v podání 24 mladých ochotníků, na nichž je vidět, že je divadlo ohromně baví…

Jsou ve věku od šestnácti do dvaadvaceti let a všichni absolvovali Základní školu v Zubří, kde se zapojili do dramatického kroužku pod vedením učitelky českého jazyka Kateřiny Gazdové. Společně pak loni v létě založili zuberský divadelní spolek nadšenců SPONA. Letos na jaře zahráli na jevišti místního Klubu čtyři beznadějně vyprodaná představení Poslední výkřik. „Tolik repríz jsme vůbec nečekali,“ svěřila se Spektru Rožnovska Barbora Válková, jedna z členek SPONY. „Je to nejen tím, že Kateřina Gazdová, scénáristka, režisérka a také vedoucí našeho ochotnického spolku v jedné osobě, vymyslela s některými z nás bezvadnou komedii, v níž slavný Dream team je na stopě londýnských zločinců. Jsme jedna velká parta, kterou hraní strašně baví. Odreagujeme se přitom a těší nás, že i divácká odezva je super. Tři čtvrtě roku jsme trénovali o pátcích a nedělích. Vůbec toho nelitujeme, naopak jsme nadšeni, když nám z jeviště tleská smějící se hlediště,“ dodala studentka střední zemědělské školy.

V divadelním spolku nadšenců jsou i dva členové, kteří již středoškolské studium dokončili a dnes už pracují. Jedním z nich je dvaadvacetiletý Aleš Měrka ze Zubří, který se ve své profesi věnuje oboru financí. Jak řekl Spektru Rožnovska, je to profese, od níž je občas nutné se odreagovat. Už na základce Aleš nepokazil žádnou legraci, a tak když se zakládala SPONA, nemohl v ní chybět. Zažít tu atmosféru na jevišti mladý ochotník přeje každému, kdo hledá svou seberealizaci. Hraní je koníček, při němž zapomenete na všechny vaše strasti a dobře napsanou a od srdce zahranou komedií rozesmějete vděčné diváky v sále.

Vstupné na všech pět představení Posledního výkřiku bylo dobrovolné. Pokladničku nahradila při vstupu do sálu pětilitrová zavařovací sklenice, do níž nejvyššími částkami přispívali rodiče a příbuzní. Jak nám řekla maminka jednoho herce, je ráda, že mladí mají takovou sympatickou zábavu. A zdá se, že se bude dále rozvíjet. Proslýchá se totiž, že SPONA má s Kateřinou Gazdovou ve výhledu několik dalších námětů. Asi zvítězí zase komedie. Jaká? Nechte se představit. Ale už teď je jasné, že pravidelné zkoušky spolku nadšenců budou i o prázdninách…

Zdroj: Zuberské noviny

Chuť hrát divadlo, být na jevišti někým jiným, opět společně trávit volný čas na zkouškách a všem ukázat, co dokážeme. Delší dobu si spousta z nás říkala, že bychom mohli jako parta kamarádů něco vymyslet a zavzpomínat na společné chvíle strávené v dramaťáku na ZŠ. Tohle nadšení popadlo překvapivě spoustu „herců i neherců“ ze Zubří, ale nebýt naší paní vedoucí K.Gazdové, která nás vedla už dříve na ZŠ, asi bychom se nedali dohromady. Přece jen pár z nás na jevišti ještě nestálo a někteří jsme společně nevystupovali ve stejných představeních.

V létě 2011 jsme se všichni rozhodli, že hrát chceme, a začali jsme vymýšlet naši novou hru. Nad námětem a scénářem seděla hrstka z nás dlouhé hodiny. Postupně jsme rozmotávali a zamotávali příběh. Od září večerní pátky patřily zkouškám. Většina z nás brala tuto práci nadšeně jako zábavu, jako příjemný páteční večer s kamarády. Avšak někteří nedotáhli své nadšení pro divadlo do konce a museli jsme za ně hledat náhradu. Taky s kázní to u některých mnohdy nebylo to pravé ořechové… Někdy se objevily krize, ale nebýt těch spolehlivých tahounů, kteří byli vždy připraveni, uměli texty a pravidelně chodili na zkoušky, nácvik hry by se sotva posunul dál. Pro utužení kolektivu, intenzivnější zkoušení a zapůjčení kostýmů (což v Janáčkově divadle nevyšlo…)jsme jeli o podzimních prázdninách na soustředění do Brna. Tam jsme si začali společně říkat SPOlek NAdšenců a také jsme vymysleli název hry Poslední výkřik. Scénář ovšem nebyl ještě hotový, dopisovali jsme ho během podzimního zkoušení. Jelikož máme všichni i jiné koníčky a především školu i práci, teprve 14 dní před premiérou jsme se sešli všichni… Ale pevně věříme, že se naše více než půlroční práce vyplatila. Sami víme, že se máme ještě hodně co učit, a to nejen v „herecké profesi“…

Chtěli bychom tímto poděkovat Vám všem, kteří jste nám jakkoli s touto hrou pomohli, ať už s kostýmy, kulisami, rekvizitami, světly, hudbou, zvukem, občerstvením při představení. Děkujeme také Vám, trenérům našich herců-sportovců, za toleranci a za uvolnění z některých tréninkových hodin. A v neposlední řadě děkujeme Vám, rodičům, za pevné nervy s námi a za velkou podporu. Velký dík patří samozřejmě také Vám, divákům.

Divadelní SPONA bude dál ve své činnosti pokračovat.

Reprízu Posledního výkřiku uvedeme v pátek 9. března. Těšíme se na vaši přízeň.

Vaše Divadelní SPONA

Zdroj: Zuberské noviny